NCL - Neuronální ceroidní lipofuscinóza
NCL 5
U australských honáckých psů a border colií byla v souvislosti s NCL nalezena kauzální mutace v pozici 619 kódující sekvence exonu 4 CLN5 genu. Jedná se o jednobodovou substituci (c.619C>T), která vede k vytvoření předčasného terminačního kodonu v pozici 206 CLN5 proteinu, čímž dojde ke zkrácení výsledného proteinu o 144 aminokyselin (Melville et al. 2005). Toto zkrácení má zřejmě významný vliv na funkci proteinu. Vzhledem k velké podobnosti proteinů prasečího, psího a i lidského CLN5, lze usuzovat na velkou konzervovanost tohoto proteinu u různých živočišných druhů. Rozdíl v sekvencích byl zaznamenán pouze v exonu 1, rozdílnost sekvence je zatím diskutována.
Pro neuronální ceroidní lipofusinózy je charakteristické shromažďování lipopigmentů (ceroidu a lipofuscinu) v lysozomech. Klinické projevy mohou být pozorovány poměrně brzy kolem 15 měsíce věku psa. Počátek a klinický průběh choroby jsou značně proměnlivé a individuální. Míra neurodegenerace se s věkem zvyšuje, u všech postižených jedinců se vyvinou psychické abnormality a ataxie. Lze pozorovat např. zvýšený neklid, agresi, halucinace, hyperaktivitu, epileptické záchvaty. Doprovodným příznakem bývá poškození sítnice ukládáním lipopigmentů. Většina postižených jedinců ztratí schopnost běžné svalové koordinace při tréninku, chůzi a krmení. Postižená zvířata border kolií se zřídkakdy dožijí více než 28 měsíců věku (Studdert et al. 1991).
Výskyt mutované alely v populaci border kolií je poměrně vzácný (přibližně 3,5%).
Je těžké rozlišit jednotlivé formy NCL u jednotlivých plemen psů. NCL5 popsaná u border kolií a australských honáckých psů je poměrně velmi podobná rozsahem příznaků a věkem psa při nástupu onemocnění formě NCL8 diagnostikované u anglických setrů (NCL u anglických setrů je způsobena mutací v CLN8 genu, Katz et al. 2005).
NCL - Pozdní forma
Postižení psi vykazovali klinické příznaky a histopatologickou charakteristiku NCL. Analýza celé genomové sekvence jednoho z těchto psů odhalila homozygotní variantu c.1118C> T v ATP13A2, která předpovídá nekonzervativní substituci aminokyselin p. (Thr373Ile)
Nástup neurologických příznaků u postižených psů nastává přibližně ve věku 6 let a postupně se zhoršují. Mezi příznaky související s onemocněním hlášené majiteli psů byla úzkost, zhoršená schopnost rozpoznávat a reagovat na dříve naučené příkazy, zvýšená citlivost na hlasité nebo neočekávané zvuky, poruchy spánku, nevhodná nebo přetrvávající vokalizace, zhoršená schopnost chodit po schodech, skákat nahoru nebo dolů, chvění, záchvaty, ztuhlost nebo slabost, ztráta koordinace a schopnost vidět v jasném i tlumeném světle, přecitlivělost na dotyk, nemotornost, široký postoj pánevních končetin, mírnoá ataxie, nestabilní chůzi na kluzkých površích, přerušovaná stimulační chůze, poskakování pánevními končetinami při klusu, snížený palpebrální (=víčkový) reflex a snížené reakce na hrozbu v obou očích, normální pupilární světelné reflexy v reakci na jasné podněty, snížené čichové schopnosti. v jednom případě agrese.
NCL se dědí autosomálně recesivně, což znamená, že nemoc se rozvine pouze u jedinců, kteří zdědí od obou svých rodičů mutovanou alelu. Přenašeči mutované alely (heterozygoté) jsou klinicky zdraví, ale přenášejí mutaci na své potomky. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců bude teoreticky 25 % potomků zcela zdravých, 50 % potomků přenašečů a 25 % zdědí od obou rodičů mutovanou alelu a budou tedy postiženi NCL.
|
Genotyp rodičů |
A (N/N) |
B (N/P) |
C (P/P) |
|
A (N/N) |
100% A |
50% A 50% B |
100% B |
|
B (N/P) |
50% A 50% B |
25% A 50% B 25% C |
50% B 50% C |
|
C (P/P) |
100% B |
50% B 50% C |
100% C |
Zdroj: Genomia, Science Direct